Wall - I
vALL-I je poslední robot na planetě Zemi, kterého to lidstvo zanechalo, aby ji vyčistil. Po sedmi stech letech ale trpí jistou drobnou poruchou – vyvinula se u něj osobnost. A díky ní možná nakonec i zachrání celé lidstvo.
Nápad na film VALL-I přišel na dnes legendárním obědě v roce 1994, při kterém se setkali pixarští veteráni Stanton, John Lasseter, Pete Docter a geniální vypravěč Joe Ranft. Právě se točil jejich první celovečerní film Příběh hraček a oni si uvědomili, že možná budou mít šanci natočit i další film. Na tomto osudovém setkání se poprvé probíraly nápady, které vedly ke vzniku filmů Život brouka, Příšerky s.r.o. a Hledá se Nemo. „Jedním z nápadů, na které si vzpomínám, byl i nápad na film o malém robotovi, kterého lidé nechali na Zemi," vzpomíná Stanton. „Neměli jsme pro něj žádný příběh. Byl to takový Robinson Crusoe - něco jako co kdyby lidstvo muselo opustit Zemi a někdo zapomněl vypnout posledního robota, který netuší, že by mohl přestat dělat to, co dělá?"
Stanton říká, že inspirací mu byly klasické scifi filmy sedmdesátých let. „Snímky jako 2001, Hvězdné války, Vetřelec, Blade Runner a Blízká setkání - všechny měly specifický styl, dokázaly mne pohltit a opravdu jsem věřil tomu, že ty světy existují," vysvětluje. „Od té doby jsem neviděl žádný film, který by na mě takhle působil, takže jsem se chtěl pokusit o něco podobného."
Při přípravách na výrobu filmu VALL-I se animační tým Pixaru vypravil na exkurze do linek na zpracování odpadu, aby tam pozoroval obří drtičky a další zařízení. Ve studiu měli k dispozici skutečné roboty, a sledovali také celou škálu filmů (od němých až po scifi), aby získali inspiraci. Každého z robotů autoři navrhli specificky podle funkce, kterou měl vykonávat, a když ho animovali a vytvářeli mu osobnost, snažili se držet těchto funkčních omezení.
Výtvarník Ralph Eggleston (Úžasňákovi, Hledá se Nemo, Příběh hraček) se pro film inspiroval návrhy, které v padesátých a šedesátých letech vytvořila NASA, a také návrhy k Disneyho zábavnímu parku Tommorowland. „Nechtěli jsme vytvářet vizi toho, jak bude budoucnost vypadat. Chtěli jsme si představit, jak by mohla vypadat - což je mnohem zajímavější. Právě to jsme chtěli grafickou podobou našeho filmu zachytit. Chtěli jsme, aby diváci skutečně věřili, že by takový svět mohl existovat. Chceme, aby postavy byly uvěřitelné, nikoliv aby vypadaly realisticky," vzpomíná.
Tomu napomáhá i způsob, jakým je film natočen. Hlavní kameraman Jeremy Lasky to vysvětluje: „VALL-I vypadá úplně jinak než kterýkoliv jiný animovaný film. Vzhled a atmosféru jsme odvodili od zásadních scifi filmů šedesátých a sedmdesátých let. Hodně jsme si pohráli s nastavením a vylepšením našeho kamerového software, aby se záběry více podobaly 70mm kamerám Panavision, na které se řada z těch filmů natáčela."
Jim Reardon - zkušený režisér a koordinátor námětů pro seriál Simpsonovi, který režíroval 35 dílů seriálu a dohlížel na příběh téměř sto padesáti - byl povolán, aby autorům pomohl s námětem. Nakonec společně se Stantonem napsal k filmu scénář. „Začali jsme VALL-Iho natáčet jako komedii, ale asi ve třetině jsme si uvědomili, že je to i romantický příběh. VALL-I je dětinský a nevinný hlavní hrdina, která bezděčně obrovským způsobem ovlivní celý svět. Příběh se soustředí hlavně na EVU. Její postava se v průběhu filmu ze všech nejvíc mění, a celý film je o ní úplně stejnou měrou, jako o něm. Je velice pohledná, techno-sexy a vypadá futuristicky. On je navržený tak, aby dobře odváděl svou práci, a je orezlý, špinavý a ošklivý. Ale od začátku jsme si říkali, že to je skvělý základ pro romantickou zápletku."
Tým talentovaných animátorů z Pixaru se už v minulosti potýkal s různými, zdánlivě neřešitelnými úkoly. Hračky, mravenci, ryby, příšerky, superhrdinové nebo krysy, které umějí vařit, z těch všech se jejich zásluhou stali hrdinové, oblíbení po celém světě. V případě filmu VALL-I před sebou měli úkol vytvořit pestrou škálu robotických i lidských postav. „Nechtěli jsme vytvořit lidsky vyhlížející roboty s rukama, nohama, hlavami a očima, kteří by si spolu povídali. Chtěli jsme vzít něco, co byste normálně s lidskými vlastnostmi moc nespojovali, a zjistit, co s nimi prostřednictvím animace dokážeme," objasňuje Jim Readon, spoluautor námětů. „Chtěli jsme, aby diváci věřili, že sledují stroj, který ožil. Čím víc budou věřit tomu, že jde o stroj, tím působivější příběh bude," dodává k tomu Stanton.
Jak moc se to autorům povedlo, o tom se můžete přesvědčit nyní v kinech!