Oko dravce
Kdepak, tohle není nějaká variace na Uprchlíka pro mladší, technologicky zaměřené publikum. To si spíše režisér D.J. Caruso po své Disturbii, která vykrádala Okno do dvora, vypůjčil námět z další Hitchcockovy klasiky - tentokráte Na sever severozápadní linkou. K tomu přidal trošku té technologické paranoie, že jsme všichni neustále vším sledováni, to vše v zájmu boje proti terorismu a opět obsadil Shia LaBeoufa. To aby na Oko dravce chodili mladí diváci.
On se ostatně tenhle film nemůže líbit nikomu jinému, protože jde o prostoduchou akční blbůstku, která má sice senzační tempo, ale když se jí chcete pořádně podívat na zoubek, najdete všude samý hnis. Oko dravce je právě takový ten druh filmu, který si můžete užít leda pokud se mu na žádné zoubky dívat nebudete.
Jerry je mladý floutek, který utekl od rodiny, aby se postavil na vlastní nohy, ale zatím se mu to pořád nějak nedaří. Pracuje v kopy centru, nemá skoro na nájem, ale jednoho dne v bankomatu zjistí, že mu na účtu přibylo 750 tisíc dolarů a doma na něj čekají krabice, ve kterých jsou zbraně, rozbušky a materiály na výrobu výbušnin. V tom mu zavolá telefon a klidný ženský hlas mu sdělí, že pokud do pár minut neuteče, chytne ho FBI z podezření z terorismu.
Podobně je na tom Rachel (Michelle Monaghan), nádherná svobodná matka, která právě vysílá svého milovaného syna s hudebním školním souborem do Washingtonu, kde má zahrát dokonce před samotným prezidentem Spojených států. Když ho ale posadí do vlaku, ozve se jí v telefonu ženský hlas, který jí sdělí, že pokud nebude dělat co hlas žádá, nechá hlas vlak vykolejit a jejího syna zabije.
Tyhle dvě postavy se tak dávají dohromady, hlas v telefonu jim sděluje, kam mají běhat a co mají dělat a v téhle chvíli je Oko dravce opravdu senzační. Po úvodní představovací expozici nabírá film zběsilé, nezastavitelné tempo a divák pořád tápe, kdo je ta žena na telefonu, co mají Jerry a Rachel udělat, co mají společného a co že se to sakra vůbec děje? Oba honí hláškující Billy Bob Thorton v roli agenta FBI, do toho přicmrndává rozkošná Rosaria Dawson jako armádní vyšetřovatelka a běhá se, a běhá, a běhá... a sem tam něco vybuchne.
Jakmile se ovšem Oko dravce dostane zhruba do poloviny, ti čtyři scenáristé, co na filmu pracovali, náhle víceméně vyloží všechny karty a z energického thrilleru se stává poněkud tápající sci-fi (raději nebudu prozrazovat víc). Nic proti tomu, ale kdyby to bylo alespoň pořád to energické sci-fi jako ze začátku, neměl bych výhrad. Jenže Oko dravce začne maličko zpomalovat, mezi zběsilým běháním, výbuchy a automobilovými honičkami se začnou únavně řešit rodinné hodnoty a D.J. Caruso se zástupem scenáristů v zádech hází na diváka jedno klišé za druhým (agent obracející strany a obětující svůj život, nééééé!).
Ono Oko dravce není kdovíjak chytré ani ze začátku, logických děr má jako cedník, ale alespoň to není tak patrné, protože jakožto divák tápete nad tím, co se děje. Jakmile se to dozvíte, poskládáte si všechno a pochopíte, kam asi poslední půlhodinu bude film spět (a stoprocentně na to přijdete, bez žádného překvapení), ty nesmysly začnou zběsile vyskakovat a mávat na vás. A vám už nezbývá nic jiného, než se tomu smát.
Neříkám, že je Oko dravce vyloženě špatný film, to kdepak. Filmařsky je na úrovni, všechny potřebné filmové atributy má D.J. Caruso zmáknuté na jedničku (i při těch klišé scénách se vlastně docela snaží, aby na diváka působily tak, jak mají). Akce mu ještě tolik nejde (snaží se o zběsilost Paula Greengrasse, ale tam zdaleka ještě není), ale s tím vysokým rozpočtem vypadá všechno dostatečně velkolepě, aby se akční fanoušek v kině tetelil.
Shia LaBeouf je standardně skvělý, Michelle Monaghan standardně krásná. Ale je to prostě taková jednohubka, u které se tak úplně nudit nebudete (i když v druhé polovině budete víceméně vědět, co bude dál), ovšem ten film ve vás nezanechá lautrnic.
Hodnocení:
Oko dravce je slušně odsýpající jednohubka, která pobaví, ale hned z mysli vymizí. Kopa klišé, logických nesmyslů a slušné akce. Blbůstka pro teenagery.