Kozí příběh - pověsti staré Prahy
Hned zkraje je třeba si ujasnit jednu věc - Kozí příběh není ani omylem tak špatný, jak jsou špatné filmy Kameňák, Crash Road a Taková normální rodinka. Není dokonce ani tak špatný animák, aby u něj člověk trpěl stejnou měrou, jako třeba u filmů typu Barbie - Deníček a rozhodně není ani tak špatným filmem, aby bylo člověku do smíchu (příklad za všechny - Rituál). To jsou pozitiva.
V zásadě nemám ani výhrady vůči vizuální stránce. Rozhodně nečekejte renderové orgie po vzoru Shreka - na to tu nebyli lidi a na to tvůrci ostatně ani nikdy nehráli. Formální stránka je „hezky česká", lehce šmrncnutá stylem Fimfára a Timem Burtonem a po většinu času bez zbytečných diletantských chyb, kdy by nějaká postava v pozadí zkameněla a podobně. Fotorealistická grafika se samozřejmě nekoná - tvůrci Kozího příběhu znali své možnosti a tudíž se spokojili s jednodušší, nicméně ve výsledku funkční grafikou, která se má k moderním animovaných velkofilmům podobně, jako se má Family Guy k Simpsonům. A jak víme z Family Guye, ani opravdu divný vizuál nemusí výsledku nutně uškodit, pokud ho tvůrci umí využít. A zde nám nastupuje první ale.
Oněch pět dlouhých let, během kterých došel Kozí příběh s těžkými kopyty až do potřebného finiše, si tvůrci hráli především s grafikou. Scénář byl dán kdysi, než se na grafice začalo dělat a tudíž se dá očekávat, že následné scenáristické změny byly již jen dílčí a zatímco grafická podoba je třeba výsledkem rok staré představy, scénář je výplodem o čtyři roky starším. Abych to vysvětlil - zatímco z vizuálního pojetí, jakkoli třeba finančně omezenějšího, jsem měl pocit snaživé tvůrčí práce, kde si filmaři hráli s každým detailem, z dialogů, děje a komických situací jsem podobného stavu rozhodně nedosáhl. Ve filmu se kombinuje humor pro malé i velké a jakkoli zábavné mi přišly některé nápady (bisexuální koza, Karlův most postaven z hřebíků do rakví), celek nefunguje.
Jan Tománek žil Kozím příběhem pět let. Pět let tomu filmu věnoval, pět let žil s charaktery, které vytvořil a s příběhem, který si vymyslel. Naprosto nepochybuji o tom, že Tománkovi dává vše ve filmu smysl a že on se dokáže naprosto s přehledem orientovat ve všech postavách i situacích. Divák je o podobný luxus připraven. Pravidla „filmové staré Prahy" řečena nejsou, způsob fungování společnosti je nám utajen. Zůstává akorát obstojné gotické prostředí a tuna vtipů, jejichž funkčnost má podobně nejistou stabilitu, jako koza po deseti pivech.
Hodnocení:
První český 3D animovaný film není národní filmovou ostudou, ale revoluce se též nekoná. Chyby jsou však překvapivě spíše scenáristické, nežli animátorské.